Sluneční aktivita - Cykly

Hlavními cykly sluneční aktivity jsou Wolfův 11-ti letý a Haleův 22-ti letý cyklus.
Poslední maxima Wolfova cyklu byla v letech 1979, 1989 a 2000 (List_of_solar_cycles).

Pozorování slunečních skvrn

Schwabe, Heinrich Samuel
Schwabe, Heinrich Samuel 1789-1875, amatérský astronom a botanik. Od r.1826 s věnoval (ve snaze najít intramerkuriální planetu Vulkán) detailnímu pozorování Slunce. Po letech pozorování si v r.1843 povšiml výrazné desetileté periody výskytu skvrn.
Schwabeova perioda
Perioda desetiletá
>

Wolf, Rudolf
Wolf, Rudolf, 1816-1893, švýcarský astronom, organizátor prvního mezinárodního projektu sledování slunečních skvrn. Zrekonstruoval sluneční aktivitu zpětně až do r.1730 a upravil průměrnou periodu slunečních skvrn na cca 11 let.
Wolfova perioda
Poloviční Wolfova perioda
Také uváděna jako 5-6 ti letá perioda Hellmannova.


Hale, George Ellery
Hale, George Ellery, 1868-1938, americký astronom, na základě pozorování magnetických polí na Slunci odvodil 22-letý cyklus.
Haleova perioda
Abbotova perioda

Gleissbergův cyklus

Cyklus sluneční aktivity, obvykle udáván jako 80-90-ti letý (70-100 letý)   (Solar_variation),
objevený Wolfgangem Gleißbergem při výzkumu sluneční aktivity.
Gleissberg pozoroval 17 cyklů od roku 290 AD (s průměrným trváním c. 78 years) viz níže.
Délka cyklu není konstantní - významně se mění (přibližně 85 ± 15 let).

Chandlerova perioda
Gleisbergova perioda

Fáze

Poslední maxima Gleissbergova cyklu nastala přibližně v letech :  
        1710-1720, 1760-1770, 1840-1850 a
1950-1960.
Poslední minima Gleissbergova cyklu pak zapadají přibližně do let :
      1740, 1810,
1900.

Tah Saturnu, Uranu a Neptunu

Konfigurace S-UN a SUN následují po sobě s periodou cca 18-21 let. Tedy interval dvou konfigurací SUN je 2x tak delší, tj. přibližně 40 let (např.1672-1630 nebo 1851-1810).
Uvažujme nyní konfigurace (ne nutně přesně zarovnané), při kterých planety S,U a N “táhnou proti” Jupiteru (jako tři muži s provazy) z protější strany Slunce.  
Pokud povolíme širší úhly (max cca 60 dg od přesné opozice na obou stranách)  rozšíří se seznam konfigurací J-SUN na (roky):  
1630-1670-(1711), (1770)-1810-1850, 1950-1990-2030

Gleissbergovy extrémy

První 2 triády (1630-1711, 1770-1850) odpovídají Gleissbergovým extrémům:

Rok 1711

Rok 1711 zde označujeme  (červeně) jako maximum, protože zakončuje Maunderovo minimum. 
Ale někdy je považován spíše za minimum.
Tedy, pravděpodobně, jde o průchozí bod -
viz graf z práce Prof.Silvie Duhau:

gleissberg01

Symetrické konfigurace

V některých případech jsou "provazy" planet Uran a Neptun téměř kolmé k "provazům" Jupitera a Saturnu. Například poblíž minima 1890-1910:

Zde jsou vypsány některé 100-leté intervaly, v nichž se neobjevuje žádná konfigurace J-SUN:
660-760, 840-940, 1020-1120, 1160-1270, 1350-1450, 1530-1630, 1670-1770, 1850-1950.

Obtížnost predikce

Zvláštní zarovnání v roce 1990 připomíná rok 1810, t.j.. Gleissbergovo minimum.
Ale byla aktivita v roce 1990 opravdu dlohodobým minimem? Máme očekávat maximum okolo roku 2030?

Historie

Tyto  intervaly plynou z předcházejících schemat:  
    580-620-660, 760-800-840, 940-980-1020, 1120-1160, 1270-1310-1350, 1450-1490-1530,

(všimněme si Gleissbergových cyklů a některých 180-ti letých cyklů...)

Gleissbergovy extrémy
Gleissberg (1965)
Gleissberg U#N J - SUN
? 64 84
? 150 124
? 236 263
360 322 303
440 409 443
510 495 483
575 581 583
665 667 662
755 754 762
840 839 801
920 926 941
990 1011 980
1115 1098 1120
1185 1183 1174
1250 1270 1299
1305 1270 1299
1375 1355 1353
1455 1441 1453
1545 1527 1491
1605 1613 1632
1715 1698 1671
1765 1784 1771
1840 1869 1851
1955 1955 1950
? 2041 2029

Kondratievův cyklus

Přibližně 50-60-ti letý cyklus, obvykle citovaný jako 54-letý , viz  Kondratieff cycles , Kondratiev wave .
Cyklus byl pozorován ruským ekonomem Kondratievem (Nikolai Kondratiev 1892-1938)  a dále studován americkým ekonomem Deweyem (Edward R.Dewey, 1895-1978). Nabízí se souvislost s  55-letým cyklem sluneční aktivity.
Poslední extrémy Kondratievova cyklu byly přibližně v letech 1810,1865,1920,1975 (maxima),  1835,1890,1945,2000 (minima).
Cyklus 55-ti letý
Perioda byla pozorována v následujících jevech:
Martin Roy o sluneční aktivitě

Opozice Jupiter-Uran

Průměrná perioda 4 konjunkcí J-U je 4*(J,U)=4*13.81=55.24 let:

Minima
29.4.1893     27.7.1948     31.10.2003

outer18930429             outer19480727   outer20031031

Maxima
16.12.1920     14.3.1976     12.6.2031

outer19201216           outer19760314   outer20310612

(http://dollarcollapse.com/wp-content/uploads/2010/05/Kondratieff.jpg)

kondratieff.jpg

110-letá perioda a její násobky

Cyklus 110.5 let

Perioda 10 W ~ 110.3-110.6-letá se objevuje v opakování opozic VEJ proti U (např. okolo 1727.87, 1838.17 nebo 2058.7). 
Dělitelem periody 110.5 let je - kromě periody (J,U) - také perioda cca 10.05 let synodických (V,R),(R,S) a (V,S) (ve vztahu ke slunečnímu maximu r.1727.1). 110.31: V-E-J simulace 2*44.77+20.77 let, 10 * 11.031 let110.500 let: 8*(J,U) = 8*13.8125 (317.77/3 = 105.923 let)111.050 let: Měsíční slapový cyklus (Wood) 112 let: 4*28 let, "kalendáře povětrnosti", "stoletý kalendář" Woodova rezonance
Rok

∆LJU

LW[˚]

643.85

3

9

753.59

-4

10

863.92

-1

9

974.97

-5

-7

1085.42

-9

2

1195.35

-9

-2

1306.56

0

-8

1416.79

-5

-9

1527.02

4

-9

1637.71

-5

-9

   Nechť  Lw = 3*LV-5*LE+2*LJ [˚]. Perioda Woodovy rezonance   činí 11.06753. Tedy s periodou 8*(J,U) ~110.5 let se vrací hodnota Lw k ~0˚:

 (V/3,-E/5,J/2) = 22.135 let = 110.68 let/5 

Rezonance E-R

Rok

∆LJU

LER[˚]

1278.11

-4

-2

1389.38

-1

-10

1499.69

-5

-8

 (E,R/2) = (1.00000,1.88085/2) = 15.781 let = 110.47 let/7 

Synchronizace J-U a R-S?
Synodická perioda (R,S) = 2.009131627 zapadá (55 násobkem) do 110.5- ti leté periody.     16.12.1920
Opozice R-S  se kryjí s opozicemi J-U v letech: syst19201216
594.9, 705.47, 815.99, 926.48, 1036.96, 1147.48, 1257.98, 1368.46, 1478.97, 1589.47, 1699.95, 1810.46, 1920.96, 2031.45, 2141.95. Některá z dat (např. 1699.95, 1810.46, 1920.96)  ukazují k obdobím lokálně nižší Sluneční aktivity. Poslední známý pokles Sluneční aktivity je z počátku 20-tého století.
Konjunkce J-X

Periodu 110.5 let pokrývá přibližně 9 konjunkcí J-X  (viz Planeta X)

 9 * (J,X) = 9*12.2368 let = 110.13 let 

Např.  1686,12 (   12,27)  1698,38 (   12,27)  1710,65 (   12,24) 

  1722,89 (   12,27)  1735,15 (   12,24)  1747,39 (   12,24) 

  1759,63 (   12,21)  1771,84 (   12,21)  1784,05 (   12,21)

  1796,26

31.1.1686  13.6.1796

syst16860131   syst17960613

Cyklus 190 let

Cyklus 208 let

Cyklus 221 let

Timo Niroma: „200-210 a 1000-1050 let se zdají být největší známé oscilační periody Sluneční intenzity. Také se zdají ovlivňovat teploty na Zemi.  V průběhu posledních 400 let se zdá být velká podobnost mezi Wolfovými čísly vzdálenými 221 let (horní limit 200-letého cyklu?).“

Výrazná deštivá období

Zdeněk Vašků publikoval (r.1997) podrobnou analýzu deštivých období posledního tisíciletí. Poukázal na existenci čtyř výrazných období (tzv. “malých pluviálů“ I.-IV.) a předpověděl existenci dalšího období na roky 1995-2035), viz Naše malé pluviály . Periody dobře zapadají do cyklu 221 let:


Deštivá období
  Opozice J-U    Deštivá období
        ---------------------------------------------

  898.86     898 Nov  5       ?

1119.83  1119 Oct 23   1078-1118

1340.85  1340 Oct 27       1310-1350

1561.84 1561 Oct 22    1560-1600

1782.83 1782 Oct 27    1763-1804

2003.84  2003 Oct 31       1995-2035

2224.83  2224 Oct 26       ?


23.10.1119    27.10.1340    22.10.1561
  syst11190813     syst13401027   syst15611022 27.10.1782    31.10.2003     26.10.2224
  syst17821027      syst20031031    syst22241026

Cyklus 331.5 let = 2*165.75 let

Neptunova oběžná perioda odpovídá přibližně12-ti periodám (J,U) a 13 periodám (J,N) : 164.77 let: N165.25 let:  (W,J) = (11.06753, 11.861983) , viz Woodova rezonance  165.5 let ± 0.5 let: odchylka těžišť soustavy Slunce-JSUN a soustavy Slunce-JS165.75 let: 12 * (J,U) = 12*13.812; 166.17 let: 13 * (J,N) = 13*12.782332.27 let: Rázy 4/(J,S) – 9/(S,U) = 4/J – 13/S + 9/U = 1/332.27 let334 let: klimatický cyklus (Auric, 1936)

Cyklus 442 let

Blízká přiblížení Země a Marsu nastávají přibližně v intervalech 47 let, 79 let, 205 let (=2*79+47), 284 let (=3*79+47) apod.
V řadě 1119,1198,1403,1482,1561,1640,1845,1924,2003 se roky 1119, 1561, 2003 (v odstupu 442 let) kryjí s opozicemi J-U.
V těchto letech prochází Saturn přísluním, perioda 15*S =15*29.4572 let =441.86 let.

Cyklus 554 let

Cyklus sluneční aktivity (intenzivní maxima) pozorovaný J.Schovem.
 

Cyklus 884 let

Perioda 884.1 let  je násobkem periody 5*S, 884.1=6*147.35 let, 30*S=30*29.457=883.715 let,  64*(J,U) = 64*13.812 = 883.965 let, 139* I = 139*6.3611 let = 884.193 let. Poměr S/J odpovídá poměrně přesně 149/60, tedy 30*S = 44.5 (J,S) = 74.5 J = 884.1 let.
Opozice V-ER a zároveň opozice J-U nastávají přibližně 17.7.235, 31.7.1119, 31.7.2003, 16.9.2887,…
Perioda 884.1 let je pozorována v současných opozicích (V -ER) a (J-U). Saturn poblíž perihelu. Perioda 884.1 let odpovídá také 49 periodám Saros (18.03 let).

 23.10.1119    22.10.2887
  syst11190813     syst28871022

Cyklus 1216 years
Podle analýz  v projektu (Charvátová,Střeštík)  je významnou klimatickou periodou 1214 let. Povšimněme si, že 1215.5 let = 11 * 110.5 let. Přesné konjunce V-E-R nenastupují vždy po cca 300 letech, perioda se mění v rozpětí cca 298.9-318.2 let (298.9 let ~ 47*6.4-1.88 let, 318.2 let ~ 50*6.4-1.88 let). Např. E-V-R najdeme v jedné přímce v letech 1044.05,1343.00,1661.19,1960.13,2259.09; rozdíl 2259.09-1044.05=1215.04 let.
Cyklus 1768 years
Podle 1767.4 let: 2*883.7 let=3*589.1 let = 17* 103.96 let = 89 * 19.859 let. (Jestliže v konjunkcích V-E-R vypadne každých cca 300 let jedna perioda Marsu, je to jako jedna Wolfova perioda v průběhu 1768 let…)

Stadiální cykly

V souvislosti s cykly ledových dob (stadiálními cykly) bývá zmiňována trojice period 550 let1100 let1650 let.

Odraz násobků cca 280-ti leté periody v klimatických oscilacích (Stacey, Karlstrom,..):

Cyklus 280-ti letý

278.0304 let: 14SJ/EV (Fairbridge,1997) 280 let: biologický cyklus (letokruhy stromů) 280.054 let:  2*140.027 let 283.0 let: změny ledovců (glacier-iceberg) 284.7075: Mayský cyklus, zlomek Babylonského cyklu, 24*J= 2*B/3 = 400 tzolkin (151 R) 285.0 let: (32.87, S) 286.1 let: E-R cyklus, 7* 40.876 let 286.96 let: 8*(S,N) = 8*35.87 let 290 let: sluneční cyklus (stará čínská pozorování) Pětilístkový pohyb Slunce?

Siderické periody vnějších planet splňují rovnici (viz Stabilní rezonance ):

 3/J-8/S-2/U+7/N = 0 

Ke vztahu 8/S-3/J=5/G existuje analogický 7/N-2/U=5/G a oba se skládají do rovnice (8/S-3/J) - (7/N-2/U) = 0, která platí, alespoň co se průměrných period týče, velmi přesně.

Odtud vychází G=267.67-267.78.

Co když pohyb Slunce-J-S není trojlístkový, ale pětilístkový (vzhledem k pomyslné periodě G, ať už je tvořena čímkoliv…) s rezonancí S:J nikoliv 5:2, ale 8:3 ?

     

Vzhledem k periodě G=270-285 let tvoří synodické periody (S,G):(J,G)  poměr 8:3;

(J,G)=12.4 let (viz P.Kalenda,J.Málek:teorie slun.dynama)(S,G)=33.0 let (3 Wolfovy cykly).
Indicie pro pětilístkový pohyb
když se cca r.2003.7 (18.8.2003-31.8.2003) zarovnaly planety do přímky podle minimální interakce, byl odstup Jupitera od Saturna cca 54˚, tj. (360˚+180˚) /10.Landscheidtova pětidílnostpozorování cca 270-ti leté periody v slapové teorii (viz P.Kalenda,J.Málek:teorie slun.dynama)pozorování posuvů 180-ti letých cyklů se synchronizací po cca 2*270-ti letech (P.Kalenda)


Stacey‘s cycle
Karlstromův stadiální cyklus
Petterson‘s tidal cycle
Karlstromův velký cyklus