Babylónská perioda

Úvod

Babylónská perioda je výrazná perioda pohybu vnitřních planet. Činí přibližně B=427 let.

Odkazy

Ray Tomes

Ray Tomes zahrnul Babylonskou periodu do svých schemat (viz Teoretické periody cyklů ):

  427.0   213.5  106.8   53.38  26.69

  142.3   71.17  35.59  17.79   8.897  4.448  2.224

Timo Niroma

    1. 415-425 let
    2. 305-314 let
    3. 260-280 let, uvlivňuje vlhkost
    4. 177-227 let, téměř vše, velmi výrazný, 
                    silný cyklus, ovlivňuje teplotu 
                    (medián 202 let)
    5. 154-157 let, delší cyklus, 13 Jupiterových let            
    6. 143-148 let, delší cyklus, 13 průměrných cyklů 
                    (sluneční aktivity) 
    7. 104-105 let, polovina 200-letého cyklu
    8.  85- 90 let
    9.  78- 79 let, Gleissbergův cyklus
    10.  63- 67 let, 1834-1901, (1954-?)
    11.  57- 59 let
    12.  51- 52 let, 1783-1834, 1901-1954
    13.  43- 45 let

Přírodní jevy

 Bouře na moři 

Dne 11.listopadu r.1099 postihly pobřeží Anglie, Belgie a Holandska záplavy (viz např. Encyclopaedia Britannica) Záplavy se objevily v ústí řeky Temže, přičemž povodeň "vyrostla do takové výšky a napáchala tolik škody, jako si nikdo nepamatoval..." (Lowe, 1870). Při pobřežních záplavách zahynulo podle odhadů až okolo 100 000 lidí (Taylor Redd, 2012; Haigh a Bradshaw, 2015).

Dne 31.ledna r.1953 zasáhla Anglii, Belgii, Holandsko a také Skotsko velká povodeň v Severním moři (spojená s bouřkovou vlnou). Povodeň byla posouzena jako nejhorší povodeň Anglie a Skotska ve 20.století, o život přišlo několik tisíc lidí, desetitisíce zvířat a desetitisíce lidí museli opustit svůj domov. Povodeň se stala předlohou pro nizozemský katastrofický film "The storm" (2009).

Odstup těchto dvou povodní činí 1953-1099 = 854 let = 2 * 427 let. Periodu 427 letou znali již Babyloňané. Umožnovala aproximovat 36 siderických period Jupitera (36*11.862 let = 427.03 let) pomocí jeho 391 synodických period (tj. period zákrytů Slunce-Země-Jupiter, 391*398.884 dní = 427.00 let).

Nabízí se hledat, co se dělo na Zemi v r.1526 (= 1099+427 let). A skutečně: středověkou rybářskou vesnici Skegness na pobřeží Severního moře (nyní přímořské letovisko v anglickém hrabství Lincolnshire) zničila v letech 1525-26 bouře.

Shoda je nápadná, pobřeží Severního moře může být podle toho znovu ohroženo - v blízkém okolí roku 2380 (= 1953+427 let).

Výsledek shrneme do následující tabulky:

s_seastorm1099.jpg
Holandsko r.1099
Anglie, Belgie
s_seastorm1526.jpg
Skegness r.1526
Anglie
s_seastorm1953.jpg
Holandsko r.1953
Anglie, Belgie
s_seastorm2380.jpg
Rok 2380 (predikce)
Severní moře

 Erupce sopky Vesuv 

V řadě let 79, 506, 933, 1360, 1787, 2214, 2641 ... s odstupem 427 let najdeme níže tři erupce sopky Vesuv, z nichž nejznámější a nejtragičtější je první z nich, z r.79:

s_erupt0079.jpg
Vesuv r.79
(zničeny Pompeje)
s_erupt0505.jpg
Vesuv r.505

s_erupt0933.jpg
Vesuv r.933

s_erupt2214.jpg
1360?

s_erupt1787.jpg
Vesuv r.1787
s_erupt2214.jpg
Rok 2214 (predikce)

Pohyb planet

Vnější planety

Saturn v perihelu při konjunkci U-N

116-117, 618-619, 794-796, 971-972, 1472-1474, 1649-1650, 1826-1827

Saturn v afelu při konjunkci U-N

278-280, 455-457, 1132-1135, 1310-1312, 1988-1989

Jupiter v perihelu při konjunkci U-N

113-114, 279-280, 789-790, 800-801, 966-967, 1310-1311, 1477-1478, 1655-1656, 1821-1822, 1987-1988, 1999-2000

Jupiter v afelu při konjunkci U-N

107-108, 285-286, 450-451, 628-629, 794-795, 960-961, 1139-1140, 1305-1306, 1483-1484, 1649-1650, 1815-1816, 1827-1858, 1993-1994

Vnitřní planety

 E-Měsíc-R-J-S 

Přibližně platí: B/2 = 25∙Y = 100∙(E,R) = 225∙(E,Ln) = 18∙J,  tedy

 2*(E,R)/J = Y/2J = 9/25 

Simulace pohybu R-J-S vytváří vzory s periodou 853.9 let.

 Konjunkce Země-Mars 

Konjunkce E-R  se objevují poblíž geometrické osy J-S s periodou B/4. Např. (s přesností 5°) v letech 1636.3,1743.2,1850.0 či 1869.1 a 1975.9.

Platí:

 ([J,S]/2, Y) = 2∙B 

tj. ([J,S]/2, 4∙(E,R))= (16.9132418/2, 4∙2.1353487)= (8.45662, 8.54140)= 852.04 let= 2∙426.02 let.

Osové periody vnějších planet

Předpokládejme platnost vztahů:

 ([J,U],[S,N]) = 3∙J 

 ([J,N],[S,U]) = 4∙W 

Z rovnic  (1/J+1/U)-(1/S+1/N) = 1/(3J) a (1/J+1/N)-(1/S+1/U) = 1/(4W) plyne W= 3/4(J/2,S/3)= 11.23375 let = [J,212.1 let].

A odtud:

 W= 3/4(J/2,S/3)= [J,B/2] 

(Ale v porovnání s průměrnou hodnotou Slunečního cyklu W=11.0-11.1 let je hodnota 11.23 let příliš vysoká).

Odvozené periody

Perioda 71 let

Babyloňané počítali také s cyklem B/6 = 6∙J = 71.17 let (viz Zemětřesení)

65 oscilačních let dává cca 71 let, tj. 6 oběžných period Jupitera.

1.091854 let: 9/2*(E,R/2)/65 = 9/2*(0.999979,1.880711/2)/65=70.97052/65 = 9/2*15.7712270/65

Perioda B/2

Extrapolace nízké sluneční aktivity z let 1800-1830 do 1980-2010 nevyšla, 180-ti letý cyklus selhal. Zde by ovšem selhal i 320-ti letý cyklus, protože v letech 1660-1690 bylo Maunderovo minimum.

Schove, Derek Justin
Schove (Šove), Derek Justin , (1913-1986), anglický meteorolog a astronom, zabýval se datováním historických událostí ve vazbě na přírodní jevy (zatmění, polární záře, povodně, bouře apod.) Autor mnoha prací, článků a knih. Zrekonstruoval zpětně hodnoty sluneční aktivity.

V Schoveových datech se období vysoké  (SSS,SS,S) a nízké (WW,W) sluneční aktivity zdají střídat spíše z periodou větší než je 180 let. Např. postupem po 205-ti letech (zhruba polovina Babylónské periody)  dostáváme např. roky: 350, 555, 760, 965, 1170, 1375, 1580, 1785, 1990,…. V okolí (±40 let) těchto dat se objevují poměrně vysoká maxima.  (Slapové působení planet J-V-E nemůže vytvořit takové větší rozdíly…!?).

Perioda 284 let

Simulace pohybu vnitřních planet (nad Bretagnonovými daty) potvrzují především část 2/3 z této periody, tj. periodu cca 284-287 let.

Perioda 1025 let

Možnosti fázového posunu cyklů konjunkcí J-S jsem si povšiml při čtení textů (odstavce o periodě 1020-1030 let)  klimatologa Tima Niromy:

Výraznější extrémy sluneční aktivity se zdají objevovat každých cca 1025 let, tj. 6∙(U,N), 12B/5:

"Data polárních září G. L. Siscoe z let 450-1700 (Rev. Geophysics and Space Physics 18, 1980) dávají další možnost jak se pokusit vyčíslit hodnotu pro 1000-letý cyklus. Nejnižší superminimum (vyhlazené) mezi 450 a 1450 se objevilo od r.620 do r.680. Předcházelo tak nejnižší superminimum tohoto tisíciletí, Maunderovo minimum v letech 1640-1700 o 1020 let. Další superminimum po tomto pre-Maunderově je v letech 780-800, které zjevně odpovídají superminimu v letech 1800-1820 obě trváním i relativní výškou s 1020 letým odstupem. Třetí superminimum v datech Siscoe v letech 850-880 odpovídá superminimu v letech 1880-1920, o 1030 let později. Supermaxima Siscoe v letech 740-770, 820-850, a 900-930 odpovídají supermaximům začínajícím 1030, 1010, a 1050 let později, takže je poměrně zřejmý supercyklus průměrné délky 1020-1030 let."

(Timo Niroma, "Sunspots: Sunspot cycles and supercycles and their tentative causes")

Period G.L.Siscoe 1025 let: 5125/5;

minima v Eddyho diagramu Sluneční aktivity (-9625,-8600,-7575,-6550,-5525,-4500,-3475, -2450,-1425, -400, +625, 1650, 2675, 3700)

Konjunkce Uran-Neptun

Data v následující tabulce postupují zhruba s Babylonskou periodou. V levém sloupci jsou okamžiky konjunkcí E-Ln-R a okamžiky, kdy byl Jupiter v perihelu.

  E-Ln-R      Jp        U-N
 ---------------------------------
 -2021.55  -2022.63
 -1594.48  -1595.57 * (-1605.74)
 -1167.41  -1168.50 
  -740.34   -741.44 * ( -745.20)
  -313.26   -314.37
   113.81    112.69 * ( 111.19)
   540.88    539.76
   967.94    966.83 * ( 965.47)
  1395.01   1393.90
  1822.08   1820.97 * ( 1821.01)
  2249.15   2248.04
  2676.22   2675.11 * ...

Možné korelace s konjunkcemi planet Uran-Neptun jsou označeny vpravo.

Kdyby byla průměrná perioda (U,N)=170.813 let, činila by 20∙ Y= 80∙ (E,R)= 240 z. Byla by v celočíselném poměru k Babylónské periodě (2:5), k 1025-ti leté periodě polárních září G.L.Siscoe (1:6) i Mayské periodě M=5125 let (1:30).

Některá s dat s periodou M/5 (tj. 5125/5 = 1025 let) se zdají nastávat poblíž minim na Eddyho křivce sluneční aktivity:
-9625,-8600,-7575,-6550,-5525,-4500,-3475, -2450,-1425, -400, 625, 1650, (2675), (3700).

Následující data s periodou M/3 (tj.5125/3 = 1708 let) připomínají velké erupce sopek:
-5049 ?, -3341 Avelino, -1633 Thera, 75 Vesuv, 1783 Laki, 3491 ?.

 Účinek Uranu s Neptunem 

Všechna tři uvedená data bouří na moři se kryjí s okamžiky kvadratur planet Uran-Neptun. Poloha planet 31.1.1953:

syst19530131.jpg

Babylónská perioda tvoří totiž poměrně přesně 2.5 násobek synodické periody Uran-Neptun: 427 let = 2.5 * 170.8 let.

Také erupce v okolí roku 1787 (tj.výbuch Etny r.1787, Stromboli 1783, Laki r.1783-84) nastaly poblíž kvadratury planet Uran-Neptun. Poloha planet 1.7.1787:

syst17870701.jpg

Velká nerovnost

Velká nerovnost (J/2,S/5) činí cca 2∙B=400∙(E,R). Předpokládejme, že I= 2∙B = 72∙J = 29∙S' = 43∙(J,S').
Pak použitím J=11.8620 dostáváme: I=854.06 let, B=427.03 let, S' = 29.450441 let. Synodická perioda (J,S') = 19.861925 let.

Kdyby měla velká nerovnost J-S hodnotu právě I= 2∙B= 854.06 let, pak by se odvozené periody lišily od Bretagnonových poměrem:
S/S'=29.457158/29.450441 =1.000228; resp. (J,S')/(J,S)=19.861925/19.8588709= 1.000154.

 Laplaceův cyklus 

7*61 let = 427 let, odtud 854 let vs.Laplaceův cyklus. Datování:

    ... 59,  273 - 486, 700,  913, 1127 - 1340, 1554, 1767, 1981 -  2194, 2408, 2621,...
        
(viz cycles/cconjunctions.html) viz také perioda 142-143 let (B/3), např.7*142 =994 let (vs. erupce 540 a 1535, 995 let) 575.5/4 = 143.875 (431.6 let = 7*61.66)



Překrývání cyklů

c_overlap Odlehlost konjunkcí

Synodická perioda je průměrná perioda opakování konjunkcí. Ve skutečnosti konjunkce (v důsledku eliptických drah a nerovnoměrného pohybu těles) nastávají v proměnlivých intervalech.

Např. konjunkce J-S, v letech 1940-2000:  r.1940.85, (20.41), r. 1961.26, (20.01), r.1981.28, (19.15) a r.2000.43 (v závorce jsou intervaly).

Konjunkce J-S

Intervaly konjunkcí Jupitera se Saturnem se opakují po trojicích, tj. s průměrnou periodou cca 60 let (Čínský astrologický cyklus), 3∙(J,S) = 3∙19.859 = 59.577 let .

Každých cca 900 let (velká nerovnost) dojde k fázovému posunu a nastoupí nová posloupnost trojic.

Např. maximální odstup cca 20.5 let se objevuje před konjunkcemi r. 750.03, r.1723.11 a r.2636.65.

I. r. 750.03

  0: ( 20.49)  750.03 ( 19.59)  769.62 ( 19.47)  789.08
  1: ( 20.48)  809.56 ( 19.69)  829.25 ( 19.38)  848.63
  2: ( 20.48)  869.11 ( 19.77)  888.88 ( 19.32)  908.20
  3: ( 20.45)  928.65 ( 19.86)  948.51 ( 19.25)  967.76
  4: ( 20.42)  988.18 ( 19.96) 1008.14 ( 19.19) 1027.34
  5: ( 20.38) 1047.72 ( 20.04) 1067.76 ( 19.15) 1086.91
  6: ( 20.34) 1107.26 ( 20.11) 1127.37 ( 19.14) 1146.50
  7: ( 20.29) 1166.79 ( 20.18) 1186.97 ( 19.12) 1206.09
  8: ( 20.22) 1226.31 ( 20.26) 1246.57 ( 19.12) 1265.70
  9: ( 20.15) 1285.85 ( 20.31) 1306.16 ( 19.15) 1325.32
 10: ( 20.07) 1345.39 ( 20.36) 1365.74 ( 19.19) 1384.93
 11: ( 19.97) 1404.91 ( 20.41) 1425.32 ( 19.25) 1444.57
 12: ( 19.88) 1464.44 ( 20.45) 1484.90 ( 19.30) 1504.20
 13: ( 19.78) 1523.98 ( 20.48) 1544.46 ( 19.37) 1563.83
 14: ( 19.70) 1583.53 ( 20.48) 1604.01 ( 19.47) 1623.47
 15: ( 19.59) 1643.06 ( 20.49) 1663.56 ( 19.55) 1683.11 

II. r. 1723.11

   0: ( 19.51) 1702.61 ( 20.49) 1723.11 ( 19.64) 1742.75
   1: ( 19.41) 1762.16 ( 20.49) 1782.66 ( 19.73) 1802.38
   2: ( 19.34) 1821.73 ( 20.47) 1842.19 ( 19.84) 1862.03
   3: ( 19.26) 1881.29 ( 20.44) 1901.73 ( 19.92) 1921.65
   4: ( 19.21) 1940.85 ( 20.41) 1961.26 ( 20.01) 1981.28
   5: ( 19.15) 2000.43 ( 20.37) 2020.80 ( 20.08) 2040.88
   6: ( 19.14) 2060.02 ( 20.31) 2080.34 ( 20.16) 2100.50
   7: ( 19.11) 2119.61 ( 20.25) 2139.86 ( 20.23) 2160.09
   8: ( 19.12) 2179.22 ( 20.18) 2199.39 ( 20.30) 2219.70
   9: ( 19.12) 2238.82 ( 20.11) 2258.93 ( 20.34) 2279.27
  10: ( 19.16) 2298.44 ( 20.01) 2318.45 ( 20.40) 2338.85
  11: ( 19.22) 2358.07 ( 19.92) 2377.99 ( 20.44) 2398.43
  12: ( 19.27) 2417.70 ( 19.82) 2437.52 ( 20.47) 2457.99
  13: ( 19.34) 2477.33 ( 19.73) 2497.06 ( 20.49) 2517.55
  14: ( 19.43) 2536.98 ( 19.63) 2556.61 ( 20.49) 2577.10

III. r. 2636.65

  0: ( 19.51) 2596.61 ( 19.53) 2616.15 ( 20.51) 2636.65
  1: ( 19.60) 2656.26 ( 19.45) 2675.71 ( 20.49) 2696.20
  .... 

Nový cyklus je vždy posunut oproti předchozímu ve fázi o průměrně (J,S)=19.859 let.
Fázové posuvy způsobují, že se průměrný cyklus konjunkcí (vzhledem k intervalům odlehlosti) jeví (statisticky,...) nepatrně delší, přibližně 19.859∙(n+1)/n, kde n je cca 42-48.
Trojice pak trvá cca 61 let, tj. přibližně (J,S/2)=60.95 let (1/7 Babylonské periody 427 let).

Spörer Gustav
Spörer Gustav , 1822-1895, amatérský astronom, nezávisle na R.Ch.Carringtonovi objevil časovou závislost výskytu skvrn na vzdálenosti od rovníku - ‘motýlkový diagram’ a vyslovil domněnku, že Sluneční aktivita před r.1716 byla velmi slabá.

Dlouhodobé změny

Největší odchylky od průměrných konjunkčních intervalů planet Jupiter a Saturn jsou působeny:

·   planetami Jupiter a Saturn samými (eliptické dráhy, velká nerovnost)

·   planetami Uran a Neptun (perturbace).

Průměrnými cykly těchto změn jsou:

·   cyklus 60-61 letý (59.58 let, s fázovým posunem, viz výše)

·   cyklus 85.5 letý (85.72 let = (U,N)/2 = 171.44/2 let)

Pokusme se tyto dva cykly složit.
S ohledem na fázové posuny napíšeme funkci pro každý interval (cca 800-1000 let).
Přesné okamžiky posuvů nejsou jasné - snad ani neexistují - jeden z cyklů zaniká zatímco jiný sílí.

   Interval        Funkce
   -----------------------------------------------------------------
   (-2000,-1000)   |Ap∙sin(2π(t-1111)/P)+Aq∙sin(2π(t-1157)/Q)|
   (-1000,    0)   |Ap∙sin(2π(t-1131)/P)+Aq∙sin(2π(t-1157)/Q)|
   (    0, 1000)   |Ap∙sin(2π(t-1151)/P)+Aq∙sin(2π(t-1157)/Q)|
   ( 1000, 2000)   |Ap∙sin(2π(t-1171)/P)+Aq∙sin(2π(t-1157)/Q)|
   ( 2000, ... )   |Ap∙sin(2π(t-1191)/P)+Aq∙sin(2π(t-1157)/Q)|   
   ....

Zde P=3∙(J,S)=59.58 let, Q=(U,N)/2=85.72 let, Ap,Aq nějaké konstanty a t čas [let]. V hodnotách r.1111, r.1131, r.1151, r.1171 jsou patrné cca 20-ti leté fázové posuny.
Hodnota 1157 byla zvolena 20 let po konjunkci (U,N).

Egyptské minimum (-1300,-1200), Homérovo minimum (-800,-700)

c_sbc2a

Řecké minimum (-450,-350)

c_sbc1a

Středověké minimum (650,705)

c_sad1a

Středověké maximum (1120,1280), Wolfovo minimum (1280,1340)

c_sad2a

Maunder, Edward
Maunder, Edward Walter , 1851-1928, Anglický astronom, zabýval se spektroskopií, fotografováním slunečních skvrn, pozorováním komet, Marsu apod. Potvrdil Spörerovu domněnku, že Sluneční aktivita před r.1716 byla velmi slabá.

Sporerovo minimum (1400,1500), Maunderovo minimum (1645,1715), minimum (1870,1930), maximum konce tisíciletí (1930-2030)

c_sad3a

Poznámky:

175-200, (290-300?), 350-375, 500-510, 530, 565, 585, (675?), 745,765,
(830-840?), 920-930, 960-980, (1100-1150), (1200), 1360-1370,
1530-1580, 1720-1740, 1770-1790,(1840-1870?), 1940-1990,...

Eddy, John A.
Eddy, John A. , 1931-2009, Americký astronom, sbíral data z nejrůznějších zdrojů a zrekonstruoval zpětně hodnoty sluneční aktivity. Upřesnil období tzv.Maunderova minima (1645-1715) a definoval tzv.Spörerovo minimum (1460-1550).

Jiná data:

Minima Maxima
m2-1: 1040
m2-2: 1160
m2-3: 1270-1330
m2-4: 1410-1500
m2-5: 1670
m2-6: 1820
m2-7: 1880
M2-1: 1130 (1100-1150)
M2-2: 1190 (1170-1220)
M2-3: 1370
M2-4: 1610
M2-5: 1720-1780
M2-6: 1860
M2-7: 1960?

Synchronizace odchylek

Oba uvedené cykly se setkávají cca po uplynutí Babylonské periody 427 let:  61.0 ∙7 = 427.0 let, 85.5 ∙5 = 427.5 let.

Odvozené periody:

Jsou tyto cykly synchronizovány?  Předpokládejme, že platí:
P=a1∙P1+F1 = a2∙P2+F2, kde a1=14, P1=59.577 let, F1=19.859 let a a2=5, P2= 171.44 let, F2=? 

Pak P = 14∙59.577 + 1∙19.859 = 43∙19.859 = 853.94 let (2∙B) a fázový posun F2 = P- 5∙171.44 = -3.27 let.
Kdyby bylo F2= 0, pak (U,N) = 2∙B/5 = 2∙36∙J/5 = 427.031/5=170.813 let.
A odtud zpětně Neptunova perioda: N = ((U,N),U)= (170.813, 84.020)= 165.358 let. (Odchylka 0.4 % od Bretagnonovy střední periody 164.770 let).

Předpověď

Pro roky 2000-2700.

c_sad4a

V období okolo r. 2150, r.2350 a r. 2500 by mohla být další "Maunderova minima"..?.